Domácí zahradnice

Nejsem žádná velká zahradnice a kytky ke mě domů chodí spíše přežívat, než žít. Ale uklidňuji se tím, že určitě nejsem s tímhle „talentem“ jediná. Ať už to jsou květiny doma na parapetu, nebo ty venkovní, vždy se většinou musí klanět, abych si uvědomila, že je mám zalít. Ty venku ovšem mají výhodu v tom, že občas zaprší. Pak je možná dost reálné, že ty domácí závidí těm venkovním. Co tím vším chci ale říct?

Pokud máte stejný talent jako já a o trochu lepší svědomí, netrapte ty květiny tím, že ačkoliv se vám líbí, budou u vás doma strádat. Já sama, čím jsem starší, zjišťuji, že se mi je doma trápit nechce. A tak hledám různé alternativy, čím ty krásné, ale smutné květiny u mě doma nahradit. Není to tak dávno, co jsem narazila na umělý buxus. Světe div se, každá návštěva obdivuje jeho kulatý tvar a pestrou barvu. Já se jen pochlubím, že ho občas zaliju a zastřihnu a daří se mu takhle skvěle. Zatím nikdo nepoznal, že je umělý. A víte co? Nesežerou mi ho ani žádné housenky, jako ten živý, co mi vydržel asi měsíc, než se na něj vrhly a zbylo z něj jen pár větviček. Takže má rada pro stejné zahradnice jako jsem já zní – kupte si květiny a rostliny umělé.

Samozřejmě, ne všechny a ne ty škaredé. Dnes už se dá spousta umělých květin velmi lehce zaměnit s těmi živými. Mám tak doma například i tulipány nebo pivoňky. Stačí se pořádně zaměřit na ty hezké, kvalitní a nebát se připlatit si nějakou tu korunku. Protože, řekněme si na rovinu, kdybychom měli pořád kupovat nové a nové květiny, protože ty staré nám zvadli, nejspíš se dostaneme na ještě vyšší sumu. Každá návštěva bude nadšením jásat, jak vám to doma pěkně kvete, vy nebudete za tyranku květin a pokud se o vaši kvetoucí flóru zajímat příliš, ani nepoznají, že je umělá. Takže pokud jste doteď váhali, tak už neváhejte a běžte do toho!